Když se řeknou volby, většina lidí si představí Poslaneckou sněmovnu, premiéra nebo prezidenta. Ve skutečnosti ale volíme několik různých úrovní veřejné moci – a každá rozhoduje o něčem jiném.
Pro náš každodenní život přitom mohou být překvapivě důležité právě komunální volby. Zastupitelé obce rozhodují například o obecním rozpočtu, investicích, školách, místních komunikacích, veřejném prostoru, majetku obce nebo poplatcích. A právě tady se veřejné finance velmi konkrétně dotýkají finanční gramotnosti každého občana.
Jaký politický systém má Česká republika?
Česká republika je parlamentní republika.
Zákonodárnou moc vykonává Parlament České republiky, který má dvě komory:
- Poslaneckou sněmovnu – 200 poslanců
- Senát – 81 senátorů
Poslanci jsou voleni na čtyři roky. Senátoři na šest let, přičemž každé dva roky se obměňuje jedna třetina Senátu.
Vedle toho máme prezidenta republiky, vládu, kraje, obce a v některých městech také městské části nebo městské obvody.
Ne všechny tyto instituce ale fungují stejným způsobem.
Jaké volby v České republice máme?
Občan se může setkat především s těmito volbami:
Volby do Poslanecké sněmovny
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou standardně voleni na čtyři roky.
Používá se systém poměrného zastoupení. Volič tedy primárně hlasuje pro kandidátní listinu politické strany, hnutí nebo koalice a může prostřednictvím preferenčních hlasů ovlivnit i pořadí konkrétních kandidátů.
Poslancem může být zvolen občan České republiky, který dosáhl věku 21 let.
Právě Poslanecká sněmovna má zásadní vliv na vznik vlády a její politickou odpovědnost.
Volby do Senátu
Senát má 81 členů.
Česká republika je rozdělena na 81 senátních volebních obvodů a v každém z nich se volí jeden senátor.
Mandát senátora trvá šest let, ale každé dva roky se volí pouze jedna třetina Senátu. Senát proto na rozdíl od Poslanecké sněmovny nepřestává fungovat jako celek.
Senátní volby používají dvoukolový většinový systém.
Pokud kandidát v prvním kole získá více než 50 % hlasů, je zvolen.
Pokud nikdo nadpoloviční většinu nezíská, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola. Ve druhém kole vítězí kandidát s vyšším počtem hlasů.
Senátorem může být občan České republiky od 40 let.
Senátní volby 2026
V roce 2026 se první kolo senátních voleb koná společně s komunálními volbami:
9. a 10. října 2026.
Případné druhé kolo proběhne:
16. a 17. října 2026.
Volba prezidenta republiky
Prezident je hlavou státu a je volen přímo občany.
Jeho funkční období trvá pět let.
Také prezidentská volba může mít dvě kola. Pokud v prvním kole nikdo nezíská potřebnou nadpoloviční většinu, postupují do druhého kola nejúspěšnější kandidáti podle pravidel stanovených Ústavou.
Prezident však není českou obdobou amerického prezidenta. Česká republika je parlamentní, nikoliv prezidentská republika.
Krajské volby
Česká republika je kromě obcí rozdělena také na kraje.
V krajských volbách volíme krajská zastupitelstva.
Ta rozhodují například o krajských nemocnicích, středních školách, regionální dopravě, krajských silnicích nebo rozdělování části veřejných prostředků.
Volby do Evropského parlamentu
Občané České republiky také volí české zástupce do Evropského parlamentu.
Evropský parlament se společně s dalšími institucemi Evropské unie podílí na evropské legislativě a rozpočtu EU.
A teď to nejdůležitější: komunální volby
Komunální neboli obecní volby jsou volby do:
zastupitelstev obcí, měst, městských částí a městských obvodů.
Jejich význam bývá někdy podceňován.
Přitom právě zastupitelstvo rozhoduje o velké části věcí, které občan vidí doslova před svým domem.
Například:
- co obec postaví,
- co opraví,
- jak bude hospodařit s obecním majetkem,
- kam půjdou peníze z rozpočtu,
- jaké investice dostanou přednost,
- jak se bude rozvíjet území,
- jak budou fungovat některé místní služby,
- nebo jaké budou některé místní poplatky.
Komunální politika je tak velmi praktickou ukázkou toho, jak fungují veřejné finance.
Kdy jsou komunální volby 2026?
Nejbližší řádné volby do zastupitelstev obcí se konají:
9. a 10. října 2026
Právní úprava nově stanovuje pevný termín komunálních voleb na první celý říjnový týden. Pro rok 2026 proto připadl termín právě na 9. a 10. října.
Ve stejných dnech se v části České republiky koná také první kolo senátních voleb.
Koho vlastně v komunálních volbách volíme?
Tady vzniká velmi častý omyl.
V komunálních volbách občané zpravidla nevolí přímo starostu.
Volí:
zastupitelstvo obce.
Teprve nově zvolení zastupitelé následně rozhodují o vedení obce a volí ze svých členů například starostu a další představitele obce podle pravidel obecního zřízení.
Proto může nastat situace, kdy kandidát, který je v kampani prezentován jako „kandidát na starostu“, starostou nakonec nebude.
Rozhodující je totiž složení zastupitelstva a následná dohoda většiny zastupitelů.
Kdo může v komunálních volbách volit?
Základním pravidlem pro českého občana je:
- věk alespoň 18 let nejpozději druhý den voleb,
- a trvalý pobyt v dané obci.
U voleb do městského obvodu nebo městské části musí být volič přihlášen k pobytu právě v příslušném obvodu nebo městské části.
Za stanovených podmínek mohou v komunálních volbách hlasovat také občané jiných členských států Evropské unie s příslušným pobytovým oprávněním.
Kdo může kandidovat do zastupitelstva?
Pro komunální politiku je důležitá jedna věc:
Nemusíte být profesionální politik.
V roce 2026 může do zastupitelstva obce kandidovat občan České republiky, který:
- nejpozději druhý den voleb dosáhne 18 let,
- má v dané obci trvalý pobyt,
- nemá zákonem stanovené omezení svéprávnosti k právu být volen,
- a není u něj dána další zákonná překážka uvedená volebním právem.
Za příslušných podmínek mohou kandidovat také občané jiných členských států EU.
Musím být členem politické strany?
Ne.
Komunální volby jsou v tomto směru velmi otevřené.
Kandidátní listiny mohou podat:
- registrované politické strany a hnutí,
- jejich koalice,
- nezávislí kandidáti,
- sdružení nezávislých kandidátů,
- sdružení politických stran nebo hnutí a nezávislých kandidátů.
Člověk tedy nemusí vstupovat do politické strany, aby mohl působit v komunální politice.
Může kandidovat jeden člověk úplně sám?
Ano.
Zákon zná volební stranu typu nezávislý kandidát.
Další možností je vytvořit sdružení nezávislých kandidátů.
U těchto forem kandidatury však vznikají další administrativní požadavky, například potřebná podpora voličů podle zákonných pravidel.
Kolik lidí může být na kandidátce?
Obecně může volební strana na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik se volí členů daného zastupitelstva.
U velmi malých zastupitelstev zákon umožňuje určitou výjimku.
Počet zastupitelů přitom není ve všech obcích stejný. Závisí mimo jiné na velikosti obce a pravidlech obecního zřízení.
Jak se v komunálních volbách hlasuje?
Komunální volby mají jeden z nejzajímavějších volebních systémů v České republice.
Volič totiž nemusí pouze vybrat jednu stranu.
Může kombinovat kandidáty.
Zjednodušeně má tolik hlasů, kolik se volí členů daného zastupitelstva.
Pokud se například volí 27 zastupitelů, volič má možnost rozdělit až 27 hlasů způsobem, který volební systém dovoluje.
Tři základní způsoby hlasování
1. Označím jednu celou kandidátku
Volič označí křížkem jednu volební stranu.
Tím podporuje její kandidáty podle pravidel volebního zákona.
2. Vyberu jednotlivé kandidáty
Mohu označovat konkrétní kandidáty napříč různými kandidátními listinami.
To je jedna ze zvláštností komunálních voleb.
3. Zkombinuji stranu a jednotlivé kandidáty
Mohu označit jednu kandidátní listinu a současně jednotlivé kandidáty z jiných kandidátek.
Volební systém pak moje hlasy rozdělí podle zákonných pravidel.
Proto jsou komunální volby výrazně odlišné například od sněmovních voleb.
Znamená křížek u kandidáta automaticky, že bude zvolen?
Ne.
Nejprve se rozhoduje o tom, kolik mandátů získají jednotlivé volební strany, a následně o tom, kteří kandidáti tyto mandáty obsadí.
Výsledky proto ovlivňuje jak celková podpora kandidátní listiny, tak podpora jednotlivých kandidátů.
To je důvod, proč nemusí být komunální volby na první pohled tak intuitivní jako například přímá volba prezidenta.
Co se děje po komunálních volbách?
Výsledkem voleb je nové zastupitelstvo.
A právě potom začíná druhá, někdy stejně důležitá část komunální politiky.
Zastupitelé se musí dohodnout, kdo bude obec řídit.
Vzniká většina v zastupitelstvu a z ní následně vedení obce.
Proto může jedna kandidátka získat nejvíce hlasů, ale přesto nemusí sama vytvořit většinu.
Komunální politika je proto často založena na koalicích a povolebních dohodách.
Co je zastupitelstvo?
Zastupitelstvo je základním voleným orgánem samosprávy obce.
Rozhoduje o nejdůležitějších otázkách obce.
Typicky například o:
- rozpočtu obce,
- významných investicích,
- nakládání s obecním majetkem,
- strategickém rozvoji,
- obecně závazných vyhláškách,
- některých dotacích,
- významných smlouvách nebo majetkových operacích.
Jde tedy mimo jiné o kontrolu a rozdělování veřejných peněz.
Co je rada obce?
Ve větších obcích funguje vedle zastupitelstva zpravidla také rada obce.
Ta představuje užší výkonný orgán samosprávy.
Jejími členy bývají starosta, místostarostové a další radní.
Zastupitelstvo tedy řeší zásadní rozhodnutí, zatímco rada se podílí na průběžném řízení obce v rozsahu stanoveném zákonem.
A co starosta?
Starosta obec reprezentuje a plní řadu zákonem stanovených úkolů.
Nemůže však automaticky rozhodovat o všem sám.
Česká obec není malý prezidentský stát.
Rozhodovací pravomoci jsou rozděleny mezi zastupitelstvo, radu, starostu a obecní úřad.
Je zastupitel zaměstnancem obce?
Ne automaticky.
Mandát zastupitele vzniká volbou.
Někteří představitelé obce mohou být pro výkon své funkce uvolnění, jiní vykonávají funkci jako neuvolnění zastupitelé.
To se promítá také do způsobu jejich odměňování.
Co je městská část a městský obvod?
Ve velkých městech může existovat několik úrovní samosprávy.
Občan tak může volit například zastupitelstvo města a současně zastupitelstvo své městské části nebo městského obvodu.
Pro hlasování do městského obvodu nebo městské části je rozhodující pobyt právě na jeho území.
Proto může komunální systém ve statutárních městech působit složitěji než v malé obci.
Proč by mě komunální volby měly zajímat, když se zajímám o peníze?
Protože obec hospodaří s penězi občanů a veřejnými prostředky.
Každá obec má rozpočet.
Musí rozhodovat například:
Kolik peněz použijeme dnes a kolik investujeme do budoucna?
Má obec financovat projekt z vlastních peněz, dotace nebo úvěru?
Je investice ekonomicky smysluplná?
Kolik bude stát její následný provoz?
Je lepší opravit stávající budovu, nebo postavit novou?
Má obec nemovitost prodat, pronajmout nebo si ji ponechat?
To jsou přesně stejné principy, se kterými pracujeme v osobních financích.
Jen místo rodinného rozpočtu pracujeme s rozpočtem celé obce.
Obecní rozpočet není „peníze státu“
Tohle je důležitý princip finanční gramotnosti.
Veřejné peníze nejsou peníze nikoho.
Jsou to prostředky pocházející z daní, poplatků, příjmů veřejných institucí, dotací a dalších zdrojů.
Pokud obec utratí 100 milionů korun za určitý projekt, znamená to zároveň, že těchto 100 milionů nemůže použít někde jinde.
Ekonomové tomu říkají:
náklady obětované příležitosti.
Každé rozpočtové rozhodnutí má alternativu.
Proč je důležité sledovat rozpočet své obce?
Občan nemusí být ekonom, aby si položil několik jednoduchých otázek:
- Kolik obec ročně získá?
- Kolik utratí?
- Kolik investuje?
- Kolik dluží?
- Jaké projekty připravuje?
- Kolik bude stát jejich provoz za pět nebo deset let?
- Nakupuje majetek za odpovídající cenu?
- Prodává majetek výhodně?
- Jaké dotace poskytuje?
- Jak transparentně zveřejňuje smlouvy?
To je praktická finanční gramotnost v občanském životě.
Kandidát není jen jméno na plakátu
Při komunálních volbách bychom proto neměli posuzovat kandidáta pouze podle toho, zda působí sympaticky.
Má smysl ptát se:
Rozumí rozpočtu?
Umí číst ekonomická data?
Ví, kolik stojí jeho návrhy?
Dokáže vysvětlit, odkud na ně vezme peníze?
Rozlišuje investici od běžné spotřeby?
Dokáže přemýšlet několik let dopředu?
V komunální politice totiž může mít jedno špatné rozhodnutí finanční následky po mnoho let.
Může kandidovat obyčejný člověk?
Ano.
A právě to je jedna z nejdůležitějších vlastností komunálních voleb.
Kandidovat může za splnění zákonných podmínek například:
- lékař,
- učitel,
- živnostník,
- zaměstnanec,
- student starší 18 let,
- podnikatel,
- rodič na rodičovské dovolené,
- důchodce,
- člen politické strany,
- i člověk bez stranické příslušnosti.
Komunální politika má být především správou místa, ve kterém lidé skutečně žijí.
Komunální volby 2026 – důležité datum pro kandidáty
Pro řádné komunální volby v roce 2026 bylo nutné kandidátní listinu podat nejpozději:
4. srpna 2026 do 16:00.
Kandidátní listiny se podávají příslušnému registračnímu úřadu. V územně členěných statutárních městech může být registračním úřadem magistrát nebo příslušný úřad městské části či městského obvodu podle statutu města.
Rychlé srovnání českých voleb
| Co volíme | Délka mandátu | Minimální věk kandidáta | Základní systém |
|---|---|---|---|
| Poslanecká sněmovna | 4 roky | 21 let | poměrný |
| Senát | 6 let | 40 let | většinový, zpravidla dvoukolový |
| Prezident | 5 let | 40 let | přímá volba, až dvě kola |
| Krajské zastupitelstvo | 4 roky | 18 let | poměrný |
| Obecní zastupitelstvo | 4 roky | 18 let | poměrný systém s možností kombinovat kandidátky |
| Evropský parlament | 5 let | 21 let | poměrný |
Zapamatujte si
Česká republika je parlamentní republika.
Parlament má dvě komory:
Poslaneckou sněmovnu a Senát.
Prezident je volen přímo, ale český systém není prezidentský.
A na místní úrovni občané volí především:
zastupitelstvo své obce.
Nevolí přímo starostu.
Komunální volby jsou zároveň jedním z míst, kde se demokracie nejsnáze propojuje s finanční gramotností. Zvoleným zastupitelům totiž občané na čtyři roky svěřují nejen politickou moc, ale také odpovědnost za miliony nebo miliardy korun veřejných peněz.
Proto má smysl vědět nejen koho volíme, ale také o jakých penězích bude rozhodovat.
Nejbližší komunální volby
Pátek 9. října 2026 a sobota 10. října 2026.
Až budete vybírat zastupitele, zkuste se na kandidáty podívat také jako na lidi, kterým na čtyři roky svěřujete část správy svého společného majetku a společného rozpočtu.
Protože i demokracie je do určité míry otázkou finanční gramotnosti.
